České stopy v Obrazárně starých mistrů

V první polovině 18. století sehrály Čechy významnou roli ve vývoji drážďanské obrazárny. S politickým a hospodářským oslabením po nástupu Marie Terezie se saský panovník August Silný a jeho syn stále více obraceli na sousední zemi, která se ukázala být „skutečnou pokladnicí obrazů“.

K uměleckým dílům

Die fürstlichen Vorlieben

Knížecí preference spočívaly v italském malířství vrcholné renesance a baroka a nizozemském umění 17. století. Kromě velkolepé akvizice čítající 100 mistrovských děl ze sbírky vévody z Modeny v roce 1746 přišel z Prahy do Drážďan bezpočet artefaktů, z nichž mnohé byly rovněž na vynikající úrovni. Více než 110 obrazů v drážďanské galerii má dodnes českou provenienci. Patří mezi ně práce nizozemských, italských a  německých umělců, jako byli Adrian de Vries a Joseph Heintz, kteří působili na pražském dvoře císaře Rudolfa II.

Přestože velká část pražské sbírky Rudolfa II. z doby kolem roku 1600 byla na konci třicetileté války odvezena do Švédska, ze zbylých pozůstatků byla vybudována nová rozsáhlá císařská galerie na Pražském hradě, z jejíhož majetku bylo do Drážďan prodáno 69 obrazů, mezi nimiž vynikala skupina děl Domenica Fettiho a Jacopa Tintoretta i jednotlivá plátna od Bartolommea Veneta, Schiavoneho, Andrey del Sarta, Jacopa Bassana, Paola Veroneseho, Palmy Giovaneho, Valentina de Boulogneho, Petera Paula Rubense, Gerarda von Honthorsta a Anthonyho van Dycka.

Z ekonomických důvodů se v této době dostaly na trh také četné obrazy z českých šlechtických sbírek. Již v roce 1723 se například Raymondu Le Platovi, který byl jako generální inspektor pověřen rozšiřováním drážďanských sbírek, podařilo získat 21 obrazů z kolekce 373 obrazů hraběte Felixe Vršovce v Praze včetně Rubensovy kopie Michelangelovy Lédy a děl Davida Tenierseho a Goverta Flincka. V roce 1741 se do Drážďan dostalo 268 obrazů z Valdštejnské sbírky v Duchcově, z nichž 65 pláten se zde nachází dodnes – například Vermeerova Kuplířka a díla Franse Halse, Alessandra Magnasca, Antonia Canaletta nebo Lucase Cranacha. Tuto koupi zařídil Johann Gottfried Riedel, který pocházel z Chebu a dlouho působil v Praze, mimo jiné jako restaurátor Valdštejnské sbírky, než se v roce 1742 stal prvním inspektorem drážďaneské galerie.

Ne všechna z těchto četných uměleckých děl se ve sbírce obrazů nacházejí dodnes. Některá byla v roce 1924 na základě rozdělovací smlouvy převedena na spolek Haus Wettin A.L., jiná se za druhé světové války ztratila, byla zničena nebo odcizena. Obrazy s těmito historickými odkazy však byly v 19. století a na počátku 20. století vyřazeny také z prodeje.

Die „böhmischen Spuren“ führen zu über 30 entsprechenden Kunstwerken, die in der Gemäldegalerie ausgestellt sind.

„České stopy“ nyní vedou k více než 30 ukázkovým uměleckým dílům vystaveným v Obrazárně starých mistrů ve Zwingru.