Fragmenty paměti. Poklad svatovítské katedrály v Praze v dialogu s Edmundem de Waalem, Josefem Koudelkou a Julianem Rosefeldtem

Pozvánka na tiskovou konferenci "Fragmenty paměti. Poklad svatovítské katedrály v Praze v dialogu s Edmundem de Waalem, Josefem Koudelkou a Julianem Rosefeldtem" ve čtvrtek 14. března 2024 v 11 hodin v Kunsthalle v Lipsiusbau

s

Marion Ackermannovou, generální ředitelkou Státních uměleckých sbírek Drážďany (Staatliche Kunstsammlungen Dresden)

Jiřím Fajtem, vedoucím programu a mezinárodních vztahů, kurátorem výstavy

Edmundem de Waalem, výtvarníkem

Josefem Koudelkou, výtvarníkem

Staatliche Kunstsammlungen Dresden ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze a Arcibiskupstvím pražským představují výstavu "Fragmenty paměti. Poklad svatovítské katedrály v Praze v dialogu s Edmundem de Waalem, Josefem Koudelkou a Julianem Rosefeldtem", která je k vidění v Kunsthalle im Lipsiusbau od 16. března do 8. září 2024. Pět výstavních stanovišť se zabývá tématy jako náboženství, paměť a vzpomínky.

Centrem je relikviářový poklad svatovítské katedrály v Praze, který se v průběhu staletí rozrůstal a je jednou z největších a nejvýznamnějších sbírek relikvií víry, uctívaných jako posvátné a drahocenné. Poprvé v historii bude katedrální poklad představen mimo své původní místo určení.

V Drážďanech bude vystaveno 125 unikátních středověkých a raně novověkých relikviářů, které spojují tři typy relikvií: relikvie, které sahají až k počátkům křesťanství, relikvie křesťanských světců, kteří hlásali evangelium, žili podle něj a často pro něj i umírali, a konečně relikvie českých zemských patronů, tedy těch světců, kteří hráli ústřední roli při christianizaci střední Evropy, a proto byly důležité pro české panovníky. Některé z těchto předmětů byly také nedílnou součástí korunovačních obřadů českých králů. Jako doplněk budou inscenovány exponáty v Grünes Gewölbe (Zelené podloubí), které jsou časově nebo funkčně úzce spjaty s pražským katedrálním pokladem. Jedenáct vybraných uměleckých děl doplňuje výstavu v Lipsiusbau spolu se současnou instalací Olafa Nicolaie.

Tři současní umělci navíc svými odlišnými přístupy otevírají další pohledy na toto téma.

Keramické dílo umělce Edmunda de Waala (*1964) vytváří prostor pro meditaci a rozjímání. Své objekty vnímá jako svědectví příběhů: V projektu "Irrkunst" odkazuje na německého myslitele Waltera Benjamina a jeho toulky jako flâneur se zájmem o nespočet drobností na světě. Dílo "i.m. (in memorian)" přibližuje život Moïse de Camondo, židovského sběratele umění a bankéře. Síť vztahů mezi jeho rodinou a rodinou de Camondo se stala předmětem nedávno vydané knihy "Lettres à Camondo“ Edmunda de Waala. Doplňuje ji příběh míšeňského porcelánového servisu, patřícího židovské rodině von Klemperer, která musela v roce 1938 z Drážďan uprchnout. Sbírka byla zabavena a vážně poškozena během bombardování města. Edmund de Waal ji o mnoho let později koupil v aukci a nechal ji znovu sestavit.

Velkoformátové fotografie Josefa Koudelky (*1938) k tomu tvoří ostrý kontrast. Ukazují krajinu, která byla přerušena stavbou zdi mezi Izraelem a palestinským Západním břehem Jordánu – právě v té oblasti, kde mají tři velká monoteistická světová náboženství své kořeny a posvátná místa. Z iniciativy Židovského muzea v Berlíně se Koudelka v letech 2008-2012 osmkrát vydal do Izraele a na Západní břeh Jordánu jako účastník projektu "Toto místo", jehož cílem bylo zachytit složitou situaci na místě. Stal se tak pozorným a kritickým pozorovatelem, který je svědkem toho, co se na tomto historickém místě dělo a děje.

Film Juliana Rosefeldta (*1964) „In the Land of Drought“ (V zemi sucha) využívá opuštěné filmové kulisy k vyvolání vzpomínek na biblický pravěk a vývoj lidstva, zejména na Blízkém východě a v severní Africe. Dále se film zabývá také stopami průmyslové minulosti střední Evropy. Film umožňuje zachytit současné obavy z ničení kultury, životního prostředí a změny klimatu.

Tento soubor doplňuje knihovna, která může sloužit veřejnosti jako místo, kde se uchovávají a zpracovávají paměťové stopy lidské civilizace – i když nutně zůstávají fragmentární. Jádrem vystavených knih je dochovaná vědecká knihovna významného historika středověku a dlouholetého ředitele Bamberského státního archivu Franze Machilka (1934-2021).

Marion Ackermann, generální ředitelka SKD: "Kunsthalle im Lipsiusbau je místem vzpomínek a uchovávání vědomostí. V interiéru zůstává historická struktura budovy otevřená a kombinuje se s moderními vestavbami. Různá dějinná období lze vnímat vizuálně, stejně jako předměty na výstavě. Vzniká tak dialog mezi uctíváním světců středověku a raného novověku a současnými díly Edmunda de Waala, Josefa Koudelky a Juliana Rosefeldta, aniž by tato díla ztratila svou individuální auru. Muzeum se stává místem vzpomínek, a to jak uvnitř, tak venku."

Barbara Klepsch, saská státní ministryně kultury a cestovního ruchu: "Výstava "Fragmenty paměti" je bezpochyby jednou z řady vysoce cenných mimořádných výstav a nových vernisáží, které nás letos ve Staatliche Kunstsammlungen Dresden čekají. Relikviářový poklad pražské katedrály svatého Víta bude poprvé vystaven mimo Prahu. O mimořádném významu této prezentace a dobrém partnerství mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou svědčí i to, že přehlídku zahájí premiér za přítomnosti svého českého protějšku. Rád bych poděkoval Metropolitní kapitule u svatého Víta v Praze a Arcibiskupství pražskému za důvěru, s níž svěřily tuto významnou sbírku do rukou Staatliche Kunstsammlungen Dresden. Jsem optimistka a věřím, že se tato zvláštní výstava stane skutečným magnetem pro návštěvníky, zejména díky zajímavé kombinaci děl a témat tří současných umělců, týkajících se víry a kultur."

Jako doprovod výstavy vyjde odborná, bohatě ilustrovaná publikace "Fragmenty paměti" s aktuálními badatelskými příspěvky o exponátech klenotnice pražské katedrály a texty současných umělců v němčině a angličtině.

Kromě toho se návštěvníci mohou těšit na rozsáhlý doprovodný program s tematickými prohlídkami, přednáškami a galerijními besedami po celou dobu trvání výstavy. Akce je pořádána ve spolupráci s Katolickou akademií diecéze Drážďany-Míšeň.

Doba konání:

16. březen až 8. září 2024

Otevírací doba
od 10 do 18 hodin, v pondělí zavřeno

Vstupné
8 €, snížené 6 €, mladší 17 let zdarma, skupiny 10 a více osob 7 €

Upozorňujeme, že tisková konference bude probíhat částečně v anglickém jazyce.

Chcete-li se zúčastnit tiskové konference, je naprosto nezbytná registrace na ni do úterý 12. března 2024 na adrese presse(at)skd.museum.

Tiskové fotografie ve vysokém rozlišení si můžete zdarma stáhnout na adrese www.skd.museum/presse.

Spolupořádající