Mehr als 30 Jahre nach dem Mauerfal

Více než 30 let po pádu Berlínské zdi se Uměleckoprůmyslové muzeum a Vitra design muzeum zabývají složitou otázkou historie německého designu. 390 exponátů představuju ikonický nábytek a osvětlení, grafický a interiérový design, stejně jako módu, textil, šperky a design vozidel. K vidění jsou legendární předměty každodenní potřeby, jako je „Simson S50“ (1975) od Karla Clausse Dietela nebo kultovní gramofon „SK 6“ (1956) od Dietera Ramse, ale také nové objevy a rarity, například organicky ztvárněné křeslo Luigiho Colaniho „Poly-COR“ (1968) nebo terapeutické hračky od Renate Müllerové. Stranou nezůstávají ani protagonisté Rudolf Horn, Margarete Jahny nebo Egon Eiermann, ani vysoké školy formující podobu designu, německý Werkbund nebo odkaz Bauhausu. Výstava tak demonstruje, jak úzce se v rozděleném Německu prolínal design a současná historie, každodenní kultura a globální politický kontext.

Prezentace se rozchází s výkladem předchozích retrospektiv a publikací, které jen zřídka přiznávaly východoněmeckému designu vlastní význam, a zaměřuje se na jeho tvůrčí kvalitu a hledání kreativních řešení. Vzniká tak nový narativ: jde o zrcadlení východoněmecké a západoněmecké historie designu a vytvoření celkové podoby „německého designu“ a jeho hodnot.

Neobyčejný případ dvojité historie ukazuje, jakou měl design v různých materiálních a sociálních podmínkách význam. V první části výstavy je design v obou zemích prezentován jako nástroj politické propagandy a prostředek k formování příslušné identity. Kromě toho jsou vystaveny objekty, které poukazují na spojení mezi oběma zeměmi. Propojení s myšlenkami moderní doby nebo ekonomický transfer byly tedy relevantní na obou stranách zdi.

Tři další části výstavy „Wiederaufbau und Neubeginn“, „Zwei Gesellschaftsvisionen“ a „Krise, Protest und Alternativen“ chronologicky sledují nejdůležitější politické události, jako je vznik obou států NSR a NDR v roce 1949, stavba Berlínské zdi a studená válka až do konce rozdělení Německa v roce 1989. S tím souvisí napínavé změny v soudobé společnosti, včetně obnovy výuky designu a příslušných institucí v 50. letech 20. století, takzvaného Vesmírného věku nebo hledání alternativ po ropné krizi v roce 1973.

Thomas A. Geisler, ředitel Uměleckoprůmyslového muzea: „Výstava ‚Deutsches Design 1949-1989. Zwei Länder, eine Geschichte´, staví design obou německých států na stejnou úroveň a připomíná kapitoly v německé historii designu, které jsou dnes méně známé. V expozici se objasňuje politický rozměr designu a současně otevírá fascinující rozmanitost stylů a poloh, které jsou více než ideologickými protiklady mezi východem a západem. “

Mateo Kries, ředitel Vitra design muzea: „Pohled na německý design v letech 1949 až 1989 je dodnes formován protichůdností východu a západu a s tím souvisejícími klišé. Expozice ukazuje, že realita byla složitější a že kromě toho, co obě země rozdělovalo, existovalo také mnoho skutečností, které je spojovaly. Takový projekt mohl být realizován pouze v úzkém partnerství mezi dvěmi muzei, které reflektovaly dva pohledy na historii německého designu a chtělo je těsněji propojit. “

Philip Kurz, ředitel společnosti a ředitel nadace Wüstenrot: „Nadace Wüstenrot chápe rozmanitost kulturního dědictví jako zásadní pro kolektivní paměť naší společnosti. Pouze tehdy, když bude různým časovým a prostorovým vrstvám obou německých poválečných společností přikládána stejná důležitost, mohou vzniknout mnohoznačné estetické souvislosti, a tím také příležitosti pro kritické zkoumání minulosti a budoucnosti. “

V Drážďanech bude výstava rozšířena o rozsáhlý doprovodný program ve výstavním a městském prostoru. Ve spolupráci s Centrem stavební kultury Sasko jsou nabízeny prohlídky města a bude upořádána také večerní projekce. Prezentace online platformy „Absolventi německého designu“ obohatí výstavu ve foyer Kunsthalle o současná stanoviska z vysokých uměleckých škol v Německu. Zvláštním formátem jsou panelové diskuse s názvem „kulatý stůl“, založené na stejnojmenných jednáních mezi občanskými hnutími a zástupci vlády NDR v letech 1989/90. Uměleckoprůmyslové muzeum zve designéry a odborníky z východu a západu, aby hovořili o různých vývojích teorie designu v NDR a NSR, o interpretační suverenitě nebo designu mimo oficiální struktury.

Tento speciální formát diskuze podporují také německé dílny v Hellerau speciálním kusem nábytku - doslova prostřednictvím kulatého stolu. Jeho tvůrce Gabriel Bensch ve svém designu vychází z tématu přesunutí, zlomů a překrývání. Ve spolupráci s firmou Pestel byla na fasádu budovy Lipsiusbau instalována takzvaná Z-židle. Nyní ikonická židle podle návrhu Ernsta Moeckla vyjadřuje německo-německou historii designu v 70. letech minulého století. Židle byla totiž navržena v západním Německu a vyráběna od roku 1973 v NDR. Od roku 2020 ji opět vyrábí společnost Pestel.

Výstavu doprovází stejnojmenná publikace „Deutsches Design 1949-1989. Zwei Länder, eine Geschichte“ vydaná v německém a anglickém jazyce. Publikaci vydalo Uměleckoprůmyslové muzeum Státních sbírek Drážďany, Vitra design muzeum a Nadace Wüstenrot. Měkká vazba se záložkami, 320 stran, přibližně 380 vyobrazení, 59,90 €. ISBN 978-3-945852-43-9 (DE)/978-3-945852-44-6 (EN).

S ohledem na hygienická opatření v době šíření covid-19 je nezbytné se k účasti na tiskové konferenci přihlásit prostřednictvím e-mailové adresy presse@skd.museum. Přístup je povolen pouze po prokázání očkování, testu nebo zotavení (nařízení 3G) a po zaevidování kontaktu na místě. Vezměte prosím na vědomí, že je povinné používat ochranu dýchacích cest (FFP2 nebo chirurgickou masku) a že musíte dodržovat vzdálenost 1,5 metru od ostatních osob.